Vyhledat témata bez odpovědí | Zobrazit aktivní témata Právě je 19 dub 2024, 14:49



Odpovědět na téma  [ Příspěvek: 1 ] 
 Základy topografie 
Autor Zpráva
Štábní praporčík
Štábní praporčík

Registrován: 19 říj 2007, 17:43
Příspěvky: 139
Bydliště: Klatovy
Nový příspěvek Základy topografie
Následující článek slouží pro seznámení s problematikou orientace v terénu. Ukazuje opravdu základní informace a dovednosti aby bylo možno vždy vyřešit problém s vlastní pozicí. Seznámí čtenáře dvěma základními pomůckami pro orientaci, mapou a buzolou. I přes stále se rozšiřující navigační/polohovací systém GPS, jsou základy topografie spolehlivou a poměrně přesnou metodou, jak nezabloudit.

Mapa
- Půdorysové zobrazení určitého území podle měřítka. Pro lepší orientaci jsou na mapě použity smluvené mapové značky. Mapa podává zjednodušené informace,abychom byli schopni si představit, kde přibližně jsme (určit svoji polohu). Pro práci s mapou potřebujeme znát následující základní pojmy.

Měřítko
- poměr zmenšení mapy oproti skutečnosti. Zápis: 1:50 000 (čti jedna ku padesáti tisícům) znamená, jeden centimetr na mapě je roven 50 000 centimetrů ve skutečnosti. Vydělením 100 získáme údaj v metrech (stačí zakrýt poslední dvě nuly). Orientační bod – Výrazný bod v krajině, podle kterého můžeme přibližně určit vlastní polohu. Pokud je vidět na velkou vzdálenost je výhodné jej mít zanesený v mapě. Příklad orientačních bodů: Vrchol kopce, okraj vesnice, vysílač, zřícenina., tovární komín. Kilometrová síť – Na mapě je zobrazena čtvercová sít o hraně přesně 1 kilometr. Slouží k přibližnému určování vzdálenosti a k lepší orientaci v mapě.

Mapové značky
Terénní tvary - zakreslení všech přírodních útvarů (Kopce, svahy, údolí, hřebeny hor). K jejich zobrazení se používají vrstevnice, čáry které spojují body o stejné nadmořské výšce. Čím hustěji jsou zakresleny, tím příkřejší je svah. Převýšení (výšková vzdálenost) mezi jednotlivými vrstevnicemi se nazývá vrstva (nebo základní interval). Na mapách s měřítkem 1:50 000 je vrstva rovna 10-ti metrům, u měřítek 1:100 000 je to 20 metrů a u map 1:25 000 je vrstevnicový interval 5 metrů.

Terénní předměty - všechny plošné objekty (lesy, louky, vodní plochy) a objekty vytvořené člověkem (budovy, cesty). K jejich zobrazení se používají předem smluvené mapové značky, které můžeme rozdělit na obrysové, bodové a čárové. Všechny značky mohou být opatřeny popisem.
Obrysové - zobrazují lesy, louky, rybníky a jinak ohraničené prostory.
Bodové - Zobrazují body nepatrných rozměrů (pramen, výškový bod, osamělé budovy a stromy)
Čárové - Zobrazují komunikace, cesty, silnice, železnice ale také el. vedení.

Zobrazování bodů podle souřadnic
Každý bod lze zobrazit na mapě pomocí souřadnic X a Y. tyto souřadnice jsou vždy uvedeny po straně mapy a jsou totožné s kilometrovou sítí na mapě.
Osa X se nazývá zeměpisná šířka, má hodnotu od 0 do 90 stupňů. V našich zeměpisných podmínkách bude vždy označovaná jako severní šířka
Osa Y se nazývá zeměpisná délka, má hodnotu od 0 do 180 stupňů. V našich zeměpisných podmínkách bude vždy označovaná jako východní délka

-Pro přesnou pozici se každý stupeň ještě rozděluje na 60 minut ( 60´ ) a každá minuta má 60 ( 60´´ ) vteřin. (pozor. Neplést sekundy a vteřiny, sekunda je časový údaj kdežto vteřina úhlový)

Zásady kreslení mapy: (aneb jak jsou mapy kresleny)
1)Dodržovat měřítko
2)Použít smluvené mapové značky nebo své, pokud je přiložena vysvětlivka
3)Vyznačit na mapě sever (Většinou nahoře)



Pomůcky pro orientaci


Kompas - Slouží jen k určování severu případně ještě ostatních světových stran. Nelze s ním tedy přesně určovat jednotlivé směry, na druhou stranu je velice jednoduchý a proto slouží jen jako nouzové řešení.


Busola - Je zdokonalený kompas, přibyla stupnice pro přesnější zaměřování směru v terénu, tzv. úhlu pochodu - azimutu Běžné jsou jednoduché sportovní busoly, jejich použití je rychlé ale nedosahují takové přesnosti. Proto se používají pro orientační běhy, kde není potřeba tak velké přesnosti. Některé busoly jsou opatřeny hledím pro velice přesné zaměřování, jedná se o zaměřovací busolu. Její použití je náročnější jak časově tak na znalosti ale dosahuje podstatně přesných výsledků.




Hlavní části busoly, kompasu:
Střelka - Vyrobena z magneticky tvrdé oceli, neustále ukazuje k severu (magnetickému jihu). Může být zmatena blízkostí kovových součástí výstroje nebo kovových konstrukcí. Magnetické pole jiných předmětů (trafo stanice, elektromagnety) ji může znehodnotit (přemagnetovat). Sever je na střelce vždy zvýrazněn, ale přesto dávejte pozor abyste nepřehodily sever jih.

Kruhová stupnice - Nejčastěji rozdělena na 360 dílků (stupňů). 0 stupňů označuje sever, 90 východ, 180 jih, 270 západ a 360 je totéž jako 0. Tímto značením lze přesně vyjádřit směr z určitého místa - AZIMUT (úhel odklonu od severu).
Pomocná hrana – Většina busol (všechny sportovní a lepší zaměřovací) je opatřena rovnou hranou opatřenou stupnicí, tato hrana slouží pro měření na mapě (vzdáleností a azimutu).


Používání busoly (kompasu)
Příprava k použití: Nejdříve umístíme do vodorovné polohy a zkontrolujeme zda není střelka ovlivněna železným předmětem.

Určení azimutu podle směru:

a) Zaměřovací busolou
1)Odklopíme hledí a připravíme k použití
2)Namíříme hledím na určený směr
3)Zaměřovací ryska se zčásti promítne na stupnici
4)Přečteme hodnotu na které se ryska promítla

b)sportovní busolou
1)Připravíme busolu k použití
2)Namíříme ryskou do požadovaného směru
4)Otáčíme stupnicí až dostaneme střelku do "chlívku"
5)Ryska ukáže na hodnotu azimutu
6)Přečteme hodnotu u rysky


Určení směru podle azimutu

a) Zaměřovací busolou
1)Odklopíme hledí a připravíme k použití
2)Podíváme se přes hledí do libovolného směru
3)Kontrolujeme kam se promítá zaměřovací ryska
4)Otáčíme se i s busolou dokud se ryska neprotne požadovanou hodnotu

b)sportovní busolou
1)Připravíme busolu k použití
2)Nastavíme rysku na požadovaný azimut
3)Otáčíme celou busolou až se střelka opět dostane do "chlívku"
4)Ryska ukazuje do požadovaného směru

Určení azimutu podle směru na mapě

a) Zaměřovací busolou
1)Odklopíme plně hledí a připravíme k použití
2)Pomocnou hranou namíříme na určený směr (střelka musí být blíže k výchozímu bodu)
3)Pomocná ryska bude nad správným azimutem
4)Přečteme hodnotu pod pomocnou ryskou.

b)sportovní busolou
1)Připravíme busolu k použití
2)Namíříme pomocnou hranou do požadovaného směru (střelka musí být blíže k výchozímu bodu)
4)Otáčíme stupnicí až dostaneme střelku do "chlívku"
5)Ryska ukáže na hodnotu azimutu
6)Přečteme hodnotu u rysky

Určení směru podle azimutu na mapě

a) Zaměřovací busolou
1)Odklopíme plně hledí a připravíme k použití
2)Položíme busolu na mapu tak, aby střelka byla blíže výchozího bodu.
3)Otáčíme busolou tak, aby pomocná hrana vždy protínala výchozí bod.
4)Když je pomocná ryska nad požadovaným údajem, pomocná hrana ukazuje náš směr.

b)sportovní busolou
1)Připravíme busolu k použití
2)Nastavíme rysku na požadovaný azimut
3) Otáčíme busolou tak, aby pomocná hrana vždy protínala výchozí bod.
4) Až je střelka opět v "chlívku" pomocná hrana ukazuje do požadovaného směru



Zpětné promítnutí azimutu
- Jedná se o určení azimutu z místa námi pozorovaného. Používá se pro určování vlastní polohy na mapě, pokud vidíme v krajině orientační bod, jenž máme zanesený v mapě. Příklad: V dálce 200 metrů pozorujeme osamělý jehličnatý strom v otevřené krajině na azimutu 245 stupňů. Chceme zjistit jaký je azimut od stromu k nám. Pokud je naměřená hodnota větší než 180, odečítáme 180. Pokud je menší, přičítáme 180. Pokud je rovna přesně 180 je jedno jestli odečítáme nebo přičítáme, protože pokaždé dostaneme buď 360 nebo 0 což je vlastně jeden a ten samý směr. V našem případě by tedy zpětný azimut byl 245 – 180 = 65 stupňů od stromu směrem k nám. Takže naše pozice by byla na 65 stupních 200 metrů od jehličnatého stromu.

Určení vlastního stanoviště:
- Nejprve musíme přibližně znát kde jsme (přibližně na okruh do 10 km), poté musíme mít zorientovanou mapu a musíme mít samozřejmě na dohled nějaký orientační bod (nejlépe 3. ale může být i 1).
- Pomocí zpětného promítnutí azimutu, pokud můžeme do mapy psát, narýsujeme směry od pozorovaných objektů. Místo kde se tyto spojnice protnou, je naše pozice. Samozřejmě že čím více spojnic použijeme, tím dostaneme přesnější výsledky, ale k přesné pozici postačí jen 3 spojnice. (ve skutečnosti stačí jen dvě, třetí je pro kontrolu)
- Viditelným promítnutím spojnic, zorientovanou mapu si dáme před sebe (přibližně do výše očí) tak, abychom současně viděly jak mapu tak vybrané orientační body. Odhadem si promítneme spojnici mezi objektem z mapy a v terénu. To uděláme s více objekty současně a prodloužíme tyto spojnice v mapě až se nám střetnou v místě naší pozice. Tento způsob není moc přesný ale je velice rychlý.
- Pomocí orientačního bodu, pokud stojíme u nějakého orientačního bodu, stačí, když si vyhledáme jeho pozici na mapě. (např. vesnice, most, křižovatka, křížek, lom, atd.)



Alternativní určení světových stran
- slouží jako pomocná metoda, máme-li pochybnosti o správné funkčnosti busoly nebo kompasu nebo jako nouzové řešení. Většinou vychází z polohy slunce vzhledem k aktuálnímu času.

Podle hodinek a slunce Malou ručičku namíříme směrem na slunce. Pro zimní čas platí že jih je přesně mezi malou ručičkou a dvanáctkou, u letního je to mezi malou ručičkou a jednou.

Podle hodinek a měsíce Nejdříve rozdělíme měsíc na dvanáct částí, pak určíme kolik těchto částí je vidět. Vzniklé číslo přičteme, jestliže měsíc couvá, nebo odečteme, jestliže dorůstá, k aktuálnímu času. Tím získáme hodinu, kterou namíříme na měsíc (jako malou ručičku na slunce), jih opět leží mezi dvanáctkou a získaným(vypočítaným) časem. V létě samozřejmě používáme jedničku místo dvanáctky.

Stínová metoda
Do země zarazíme kolmo asi tak metrovou tyč. Vržený stín označíme do země (např. vyrytím). Na čáře od stínu označíme v určité vzdálenosti bod (asi tak 50 cm od tyče). Počkáme minimálně 15 minut až se stín pohne, vržený stín opět označíme do země. Ve stejné vzdálenosti jako na předchozí čáře uděláme také bod a spojíme ho přímkou na s bodem na první čáře. Vzniklá spojnice označuje směr východ-západ.

Sluneční metoda Slunce je ve 12 hodin (zimní čas) přesně na jihu, stačí tedy jen znát přibližný čas a odhadnout odchylku slunce od jihu. S použitím pomocného stínu (vlastní nebo od sirky na mapě) a zkušeností je tato metoda velice přesná.


19 říj 2007, 21:38
Profil YIM
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odpovědět na téma   [ Příspěvek: 1 ] 

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group.  Designed by STSoftware for PTF.  Český překlad – phpBB.cz
Kontakt: info(zavinac)airsoft-forum.cz