Jménem JPP a Plzeňské Gardy bych rád poděkoval všem zůčastněným ať na straně pátračů nebo výsadkářů za plné nasazení v akci a výdrž až do konce,tato akce mne přesvědčila o tom,že i mezi méně zkušenými týmy a jednotlivci jsou lidé kteří nehledí na nepohodlí,nepříznivé podmínky a jsou ochotni splnit úkol do posledních sil . A TO SE V DNEŠNÍ DOBĚ,MNOHDY KOMERČNÍHO SOFTU ROZHODNĚ CENÍ,PÁNOVÉ!!!! Takže pro všechny zůčastněné: JEN TAK DÁL! Ještě bych rád poděkoval Mitchellovi z PG za propůjčení zázemí v podobě "základny pro OPFOR" a jeho nezničitelnému LAND ROVERU,který dostal "strašně " zabrat a Romanovi z Respect tým za jeho "teréňáka",no a teď se těším na všechny vaše postřehy,náměty,chválu,kritiku a fotky z této netradiční akce P.S. omluvte mé případné chyby,ale 39 hodin jsem nespal ,tak zatím čus du se natáhnout.Joooooooo,a ještě pro Pepu Jaklíse vopatrně co napíšeš kamaráde

Za sebe musím poděkovat organizátorům za skvěle připravenou akci a spoustu nezapomenutelných zážitků. Tím spíše nezapomenutelných díky tomu, že toto byla moje první akce takového rázu a moooc se mi líbila. Nejzáživnější část pro mě byl první úkol a to dostat se na shromaždiště výsadkářů, kdy jsme s kolegou neustále skákali do příkopů aby nás nezahlédli projíždějící lovci a prošli jsme přímo kolem základny lovců. Nakonec jsme se n shromaždiště dostali jako první s téměř 1,5 hod. rezervou (u mě převážně díky stěstí ). Závěrečná bitva na Gutštejnu se změnila v pěkný masakr kdy jsme ze všech výsadkářů přežili pouze dva a nebýt časového limitu tak jsem si jistý, že by z nás nezbyl nikdo.
Takže ještě jednou velké díky Všem!!!

PS: Bude nějaké to vyhodnocení bodů??

Hodnocení jsem postnul na guestbook webu JPP, ale fakt paráda.

Jinak pro zajímavost jsem se snažil co nejpřesněji naklikat naší etapu prvního úkolu (pro neznalé tak cca v 22.30 - byli jsme až druhý výsadek - z neznámého místa výsadku přesun na pozici Barvírna do 06.00), tak se podělím, např. můžem porovnat, několikrát jsme pozorovali jiný buddy team v okolí, tak se klidně podělte taky Jinak jsme teda šli vesměs jen terénem a když teď vidím tu vzdálenost, tak nic moc. Na druhou stranu je to nahoru a dolů a je tam pořád hoodně sněhu, dokonce jedna pláň měla nafoukáno až nad kolena a navíc nahoře umrzlé, tam jsme museli udělat i pauzu, to skoro nešlo.
13 km sice není moc, ale je nutné říci, že jsme měli 5 vizuálních kontaktů + 1 nepotvrzený, takže lovci se činili (a to jsme prakticky nešli po žádných cestách ani pěšinách), takže plná bojová pohotovost plus výstroj.

Každopádně respekt všem zúčastněným, fakt celkově supr akce

http://tinyurl.com/yh9oda33

Ha, teď jsem rozhodil design stránky, ale neumím to opravit, tak prosím adminy... Sry...

Fixed. Griffon

Zdravím všechny zúčastněné! Nejdřív bych chtěl vyslovit dík a obdiv za takhle připravenou akci, pánové smekám!!!!! Myslím, že všichni, kteří přežili a vydrželi až do konce, jsou vítězi. Dají mi za pravdu hlavně kluci, se kterými jsme ve 3 ráno hledali přechod přes Úterák! 1,7 km= cca 3 hodinky v hlubokém, po kolena sahajícím sněhu, abychom nakonec stejně přebrodili !!!! Kluci, všechna čest, bylo mi ctí plnit rozkazy po vašem boku !!!! Poděkování též šoférům,akční projížďky fakt zážitek na max!!!!! Už teď, se těším na další akci podobného rázu!!!Tato akce, dokonale prověřila,jak fyzickou, tak i psychickou stránku nás všech!!!!Díky pořadatelé!!!!
Za ASCHAMELEON Lemmy

Hodinu se píšu s reportem akce a pak se mi to celé smaže,takže ať si to udělá Kočár,když už je ten velitel



Bojíš se co
Za mě akce neměla chybu,terén i lidi skvělí.Díky Jarinovi a Mitchcellovi za organizaci,muselo to dát hodně práce.

Zdravím všechny účastníky Bílého pekla. Předem bych chtěl všem poděkovat za plné nasazení a plnění úkolu při akci Bílého pekla. Vzhledem k náročnosti celé akce, chci hlavně pochválit výsadkáře, který si razili cestu náročným zasněženým terénem k určenému místu. Klobouk dolů pánové. Dále bych chtěl poděkovat za úsilí pátračům, kteří v nedostačeném počtu na rozsáhlém území, museli provádět prohledávací operace na zjištění vysazeného nepřítele. Ani jsem nevěřil, že tak na rozsáhlém území se podaří v nedostatečném počtu pátračů někoho najít. Naštěstí se podařilo a došlo i na boj. Musím říct, že můj Land Rover Defender na uvedené akci dostal pořádně zabrat. Nejhorší chvilky pro mě byly, kdy se mi při jízdě zasněženým terénem s lidmi utrhl zadek a sjeli jsme bokem s menší stráně, kde jsme pak zapadli do půl metrové hloubky sněhu. Už jsem nevěřil, že se landákem vyhrabu zpátky na cestu. Čím víc jsem se snažil vyhrabat z místa, tím víc to bylo horší a horší. Díky velkému úsilí pátračů, který jsem převážel na průzkum terénu, se po nějaké době podařilo landáka nakonec vyhrabat a dostat ho zpátky na cestu. Máte u mě velké díky a ta flaška slivovice, kterou jsem slíbil, mám doma, už na vás čeká. Nedovede si představit, jak se mi ulevilo, když se mi po opakovaných pokusech nakonec podařilo vrátit na cestu. Takže pánové, kdo by si chtěl do budoucna pořídit terénní auto, tady jste měli někteří příležitost vidět, co uvedené vozidlo dokáže. Jinak uvedenou akci beru jako velkou zkušenost na plánovaní dalších podobných akcí. Můžu říct, že to není žádná sranda, koordinovat takovou akci. Pořád jsem se s Jarinem od JPP snažil, aby celá akce byla pořád v pohybu a neumřela na mrtvém bodě. Což se dle mého názoru nakonec přece jen povedlo. Fotky s uvedené akce budou v blízké době v plné velikosti na našich stránkách – http://www.plzenskagarda.webnode.cz

Za Havrany PLZEŇ musim říct že akce byla na 1*. Všichni jsme si asi šáhly hluboko do svých sil, jak na straně výsadkářů tak na straně lovců. Terén byl v určitých místech smrtící ale zvolen parádně. Technika nezkalmala a dala průběhu akce trochu jiný náboj od těch ostatních bezduchých přestřelek. Scénář taky šlapal jak měla a nikde neměla hra žádné tiché místo jak to někdy bývá. Co je však pro mě snad nejlepší, že nikdo neřešil nepřiznávání, žádné dohady a tak. Prostě výborná parta lidí, která si to umí užít.

Report z této akce, z mého pohledu můžete najít ZDE: http://havraniplzen.cz/?q=content/b%C3%ADl%C3%A9-peklo

Takže ještě jednou díky všem za krásný zážitek

Servus,
No po včerejší hybernaci jsem konečně nabral síly pro napsání alespoň pár vět

1. část: Výsadek
Po předání instrukcí bylo naše 4člené družstvo rozdělené na dvojici vysazeno jako jedno z prvních a nejdál, shodou okolností na stejné cestě ale cca 3-5 km od sebe na cestě mezi Teplou a Dobrou vodou.
Po vzájemné lokalizaci jsme se v 21:50 seskupily a pokračovali k nejbližšímu vedení vysokého napětí, které nám přímo nahrávalo k dalšímu postupu a tím i vyhnutí se hlídek lovců. Po prvních několika set metrech zatím jen v poli byla naše skupina napumpovaná adrenalinem a nemohli jsem se dočkat, co přijde dál. na první rauchen pauze jsem se ještě s chutí fotili a to byly asi poslední fotky toho dne.
Další postup byl po kraji lesa, kde nebylo tolik sněhu a s představou velké časové rezervy i tempo tomu odpovídalo do doby, kdy se vešlo do lesa.
Stále jsme se drželi vysokého napětí, ale připadal jsem si jako když se snažím vylézt kopec pod lanovkou v hlubokém a mokrém sněhu. To celé by se normálních okolností dalo překousnout, ale když nemáte ani tuchy, kdy a kde se objeví lovci, připadá vám v tu chvíli každé prasknutí větve nebou šplouchnutí potoku podezřelé a jelikož na staně lovců bylo dost ostřílených lidí nedalo se spoléhat na neprostupnost terénu jako na naši výhodu. Tímto se náš postup razantně zpomalil, kdy po 5-10 ti minutách ztrnulé pozice a poslouchání okolí se začalo pomalu prohledávat nejbližší okolí pro další přesun zbytku skupiny a to vše se několikrát opakovalo zatím jen v lese.
Jelikož náš směr orientovaný podle vysokého napětí byl velice namáhavý ( kdo šel lesem ví o čem je řeč ) a tím by jsme nebyli schopni dodržet časový rámec, při křížení drátů s cestou, jsme si vyzkoušeli ten parádní pocit cítit pevnou zem pod nohami i za pravděpodobnosti výskytu většího počtu hlídek než v lese nebo na lesních cestách.
AUTO!!! zakřičel Jaklíz a všichni jsme letěli do stran k jakémukoli tmavému místu. Po vzpmatování jsme utvořily čtverec a pokračovali jsme do obce Vidžín kde se udělala přestávka a domluvil se další postup tentokrát už po silnici aby se dohnal časový skluz.
Asi 5m za cedulí Vidžín jsme narazily na Mitchellovo auto, které bez povšimnutí projelo kolem nás a to nás utvrdilo, že z cesty až takové obavy mít nemusíme. Zatím nejvěsší adrenalin nás čekal v místě Pod Vidžínem, kdy při přecházení horizontu jsme spatřily 6 siluet a do nás okamžitě schodilo z cesty do příkopu a opět začalo poslouchání, kam se kdo pohybuje a o koho jde. Po chvíly se hlásí Krsa a Jaklíz, že se může postupovat dál. Když ale vylezu na silnici, ty obrysy jsou tam pořád a pak mi to dojde, že nám matka příroda připravila překvapení v podobě smrků rostoucích za horizontem a tak věrovodně připomínající lidský obrys.
Během cesty do Úterý jsme si ještě párkrát zaskákali do pangejtů ať jen na planý poplach nebo doopravdy. Za úterským hřbitovem se mi přes vysílačku hlásí Smety, který je v obci Olešná a seskupuje se se zbytkem svých lidí mířících z Úterý. Naše skupina vyráží směr Bezdružice a podle času příchodu zvolí cestu z Bezdružic k Barvírně.
Skákání do pangejtů pokračuje i nadále a tak postup stylem hop sem hop tam nás dostal na rozcestí Bezdružice - Křivce, kde jsme si zase odpočinuly. Pro lepší zorientování jsme se rozhodli rozložit mapu v autobusové zastávce a apoň na minutkusi sednout jinam než na sníh. A překvapení tu bylo hned.
Když se nakláním přes levý kraj zatávky, tak ve mě hrklo tak strašným zůsobem,protože jsem koukal přímo na Romanovo auto zaparkované hned vedle zastávky a teť co?? Viděl nás neviděl? Je tam není tam? Naštěstí auto bylo prázdné ale to nás moc neuklidnilo ba naopak, protože teť už vůbec člověk nevěděl, kde jsou lovci. Po zvážení situace jsme se rozhodli mezi čekáním a zneškodnením loců pro zrychlený přesun z této oblasti.
V Bezdružicích jsme byli nuceni zvolit přímou cestu ( 2221 ) k Barvírně, protože času už bylo na procházky lesem pramálo. Popravdě z instruktáže jsem pochopil, že kolem Barvírny se to bude hemžit lovcema a to bude ta nejnebezpečnější zóna, ale až později při dosažní mostíku přes úterák jsem zjistil, že sice nepřítel tu je, ale nehlídal si hlavní cestu.
Z bezdružic k lesu se dalo jít velice rychle ale při dosažení kraje lesa se vše 10x spomalilo. Každé tmavé místo, každý stín mohl být lovec připravený a toužící po získání našeho skalpu. Z důvodů maximální opatrnosti jsme zvolily postup 1 jde a 3 čekají a díky tomu se máš přesun 440m protáhl na 50 minut plných stresu a napětí díky stále projíždějícímu Romanovo autu, kdy jsme nevěděli, jestli lovce přiváží, odváží nebo jen přesunuje. Pár mitut před 6tou jsme našli Smetyho skupinu a od úlů se přesunuly pod stechu novostavby, kde jsme si začali horlivě vyměňovat zážitky a dojmy, ale i když jsme si myslel, že na místo dorazíme jako jedni z posledních, z asi 15ti výsadkářů naás bylo jen 8.

2. část: Konvoj
Po přepočítání lidí v 6:30 nám stále scházelo 6 výsadkářů do plného počtu a proto po dohodě s Mitchellem začalo naše přeskupování a čekání na konvoj v menším počtu než se plánovalo. Při cestě na pozici pro přepad konvoje potkáváme Dalimana a spol a v dálce na druhém břehu štvanou zvěř Menyho a Ediče.
Pro útok na konvoj byly určeny 3 skupiny.
1. Smety - zastavení konvoje pomocí dýmovnice.
2. Krsa, Jaklíz a já - útočná skupina levá strana
3. Daliman, Edič, Páťa, Chalda, Adrie atd. - hlavní útočná skupina pravá strana

Je něco po 7:30 a Jaklíz hlídající příjezdovou cestu hlásí přes vysílačku pohyb 2 aut s doprovodem asi 8 -10 lidí. Teť nastala ta chvíle aby vše klaplo tak, jak má a nikdo nezačal střílet mocbrzo.
Smetyho team zapaluje a vhazuje dýmovnici před jedoucí konvoj, který okamžitě zastavuje přímo nám pod nosem a v tu chvíly spouští 3. skupina plastovou masáž stráží konvoje a 2. skupina se přidává zatím nespozorována z druhé strany. Snad po necelé minutě je hotovo a všechny skupiny se sbíhají k autům zajistit prostor, zabezpečit bombu a VIP osobu.
Bomba byla deaktivována a připravujem se k dalšímu postupu směr Falkenštejn.

3. část: Překročení hranice Falkenštejn
Během přesunu je na našem družstvu dost vidět projevující se únava a proto i celý postup postrádá více akčnosti a opartnosti, což se nám po 2km stává osudným. I když jsme zvolili malou lest v podobě prohození VIP osoby a to starého Bundáše za mladého, protože oba měli stejné přehozy, výstroj i pusky, ani oddělením bomby od hlavní skupiny s VIP osobou nepomohlo tomu aby nás lovci obelstili a vpadli nám do zad. Špatně zvolená strategie postupu, únava a nekoordinovanost skupiny napomohlo lovcům k tomu aby nás udolali. Po pár minutách boje utichají a přijíždí MItchell. Když vidím svěží a natěšené lovce s čerstvími zářezi, tak jim tiše závidím, ale ani za nic bych nevyměnil to, čím jsme si museli v noci vším projít.
Protože během přesunu na Falkenštejn jsme přišli o všechny muže, bombu i VIP osobu, byl dohodnut refresh celého družstva.

3. část: Gutštejn
Aby akce nekončila v nočních hodinách využilo se kapacit vozidel pro rychlejší přesun na Gutštejn představující místo vyzvednutí výsadkářů a začalo hodinové obléhání našich pozic.
I přes velkou snahu nepřítele a PETŘOVO POMOC jsme dokázali místo udržet místo výsadku v počtu 2lidí z teamu Havranů.


Na závěr děkuji organizátorům za nezapomenutelný zážitek a doufám, že příště nám nasolí ještě víc, děkuji řidičům a lovcům za jejich nasazení ať už během noci nebi dne, protože ani vy jste to neměli lehké.
Děkuji všem teamům výsadkářů za projevené úsilí dosáhnout cíle a hlavně děkuji Jaklízovi, Krsovi a Kházovi za perfektní chod během celé akce.

Kočár

Moc pěkně napsané Kočáre, fakt vám závidím, to o jste tam prožili muselo být SUPER!!!

report psal Piži...

Akce měla simulovat operaci skupiny parašutistů na nepřátelském území. Náš tým původně počítal s rolí parašutistů, ale vzhledem k nevyrovnaným počtům jsme byli přiděleni k OPFORCE neboli "lovcům".
Vše začalo v pátek večer briefingem na základně OPFORCE v obci Úterý. Parašutisté byli následně rozvezeni na místa výsadku a my se po chvíli vydali na patrolu.

V počtu 5 lidí jsme vyrazili proti proudu Úterského potoka. Parašutisté měli v této první fázi ujít cca 15km a pokud by si vybrali cestu "nejmenšího odporu", šli by zrovna tudy. Díky sněhu a světlu měsíce se dalo jít bez svícení. Ušli jsme cca 2km a zastavili u křižovatky k rozmyšlení další trasy patroly.
Kontrolujeme GPS, když se ozve Mucin, že zahlédl před námi záblesk světla baterky. okamžitě se vrháme k nejbližšímu křoví, abychom byli aspoň trošku maskovaní. Čekáme v podřepu několik minut a ani nedutáme. V duchu jsem napočítal do sta a pořád nic. Každé zašumnění potoka, každý pohyb větve zahlédnutý koutkem oka může znamenat postupujícího nepřítele. Ve vysílačce se ozývá šeptem Čerm a domlouváme si ještě pět minut čekání, než vyrazíme dál. V duchu tedy počítám pětkrát do šedesáti a ještě chvíli se ani nehnu, než už je jisté, že před námi určitě nikdo není.
Zkoušíme spojení se základnou, ale v údolí se žádná vysílačka nechytá. Pokračujeme tedy dál po plánované trase a překračujeme potok poblíž jakési chaty. Opatrně prozkoumáváme její okolí a hledáme alespoň náznak stop. Nic. Rozhodujeme se tedy stočit postup na západ a vylézt z údolí k silnici, kde by nás mohla vyzvednout motorizovaná podpora.
Po chvíli postupu podél lesa opět zbystříme, když před sebou zahlédneme bílé siluety. Opatrně se blížíme a teprve na místě se ujistíme, že si s námi jen hraje sníh a měsíční světlo. Opět zkoušíme spojení, opět negativní.
Kousek od plánovaného napojení na silnici nacházíme stopy dvou lidí. Podle podrážek i směru postupu jsme konečně narazili na důkaz o pohybu parašutistů v této oblasti. Spojujeme se s velením mobilem a vydáváme se po stopách. Chůze v lese bez cest je náročnější a snaha udržet se občas dost chaotických stop je namáhavá. Když konečně křížíme silnici, je nám jasné, že nemůžeme dosáhnout dostatečného tempa k dostižení parašutistů. vydáváme se tedy pomalu po silnici zpátky k základně. Cestou si nás všimne přátelská hlídka, ale díky zmatkům v heslech dva z nás zastřelí. Inu stává se, zdravím Petřu
Když konečně dorážíme na základnu, v nohách cca 10km chůze ve sněhu, nakládá nás Mitchell do auta a veze nás jižně od obce, abychom nadběhli třem parašutistům, kteří utekli ze zajetí. Pročesáváme okolí potoka, procházíme tiché noční uličky Úterý, ale nic. Vracíme se tedy na základnu.
Na další vlnu patrol jsou rozvezeni všichni OPFORCE, krom nás tří. Dáváme si tedy pauzu a dopřáváme si krátký odpočinek.

Jak se blíží deadline parašutistů pro dosažení shromažďovacího bodu, stupňuje se i aktivita lovců. Jsme odvezeni několik kilometrů směrem na Bezdružice s úkolem sejít do údolí Úterského potoka a podpořit naši hlídku při patrolách u jednoho z mála mostů přes potok. K lesu se dostáváme po osvětleném poli, které nenabízí moc krytí. U prvních stromů zastavuji a kontroluji trasu. Když se ale chystám pokračovat, ozve se z lesa: "Heslo...!" Nestihl jsem ani adekvátně zareagovat. Čerm s Mucinem se ještě chvíli snaží o odpor, ale střelba naslepo do tmy pod stromy nepřináší žádný užitek a vydáváme se na pěší pochod zpátky na základnu. Je to cca 5km po silnici, spojení opět nefunguje a podpůrný Rover už asi dojezdil. Takže po hodině chůze konečně dorážíme na základnu a čekáme další instrukce.

Ráno jsou propuštěni zajatí parašutisté (až na jednoho) a ze základny vyjíždí konvoj dvou vozidel s ozbrojeným doprovodem. Ten je však v údolí poblíž "Barvírny" přepaden, vězeň osvobozen a převážená bomba deaktivována. Parašutisté se vydávají na pochod k místu, kde je vyzvednou helikoptéry. My jim v tom ale hodláme zabránit.

Rozmisťujeme se po obou stranách údolí poblíž zříceniny Falkenštejnu a čekáme příchod parašutistů. Náš tým je na samém kraji a hlídá okraj lesa pro případ, že by se nás rozhodli obejít. Brzy se ale ve vysílačce dovídáme, že nepřítel postupuje údolím podél potoka. Po ujištění, že s ním jde i VIP osoba a že nesou ukořistěnou bombu, se vydáváme na pomoc našim jednotkám na středu linie. Do boje se sice zapojit nestihneme, ale aspoň zajišťujeme opuštěná stanoviště pro případ, že by někdo proklouzl. Parašutisté padli do jednoho. Pro pokračování akce je vzhledem k jejich pochopitelné únavě rozhodnuto o přesunu autem.

Místem posledního odporu parašutistů se stává zřícenina hradu Gutštejn na skalním ostrohu nad potokem Hadovka. Lovci dorážejí chvíli po nich a začíná tvrdá bitva. Hrad je opravdu těžko dobyvatelný, ale našim bojovníkům se postupně daří, za cenu velkých ztrát postupovat a obsadit první linii hradeb. Mnoho obránců se ale stále skrývá za věží a ve zbytcích přilehlé budovy. Sám jsme jeden z posledních, kdo se ke hradu dostane, a zapojuji se do boje o okolí věže. Po mnoha pokusech o postup dál a mnoha padlých se nám konečně daří snížit počet obránců a udělat další krok k dobytí hradu. Náhle ale na místě zůstávám sám. Rozhoduji se o poslední marný útok, než bude hra ukončena. V tu chvíli se objevují ještě dva lovci, kterým se podařilo vyšplhat na hradby z druhé strany hradu. Hra je z časových důvodů ukončena ve chvíli, kdy zbývali dva obránci a tři útočníci.

Závěrem bych chtěl poděkovat JPP a Plzeňské gardě za náročnou organizaci, klukům z OPFORCE za spolupráci při nahánění parašutistů i při dobývání hradu. Parašutisté si zaslouží gratulaci za úspěšný průchod nepřátelským územím s hlídkami za zády a spoustou sněhu pod nohama.
Závěrečná bitva o středověký hrad byla takovou třešničkou na dortu. Celá akce dala fyzicky dost zabrat, ale jsem moc rád, že jsem se mohl zúčastnit.

Pižmoň

Pánové rád bych zařadil vaše hlášení s akce do reportů na našich stránkách ,kdo je proti ať se ozve,nechci porušovat autorská práva.S pozdravem Petřa.

Samozřejmě to bude podepsáno pisatelem a s označením jeho jednotky.Chci tím docílit ucelený pohled na akci.

No problemo, jenom mi zkontroluj gramatiku, protože z diktátů jsem vžycky propadal, ale básničky umim

Jo taky by bylo dobrý,aby někdo zmínil,že největší ztráty OPFORu způsobil sám Petřa,takže vlastně byla chyba,že ho paragáni zastřelili,protože jim byl užitečnější živej ...sorry dědku.... ,no a v neposlední řadě bych zmínil pár lajdáků z JPP,kteří jako paragáni seskočili přímo mezi dvě patroly a při střetu ani nemohli opětovat palbu jelikož neměli nabitý kvéry ,nu což i mistr tesař se jednou utne! No asi taky napíšu nějakej malej report z vlastního pohledu

For Jarin:Je vidět že dnes byla k obědu vtipná kašička,nicméně nevím,nevím kdo získal tytul vzorný bachař

4 Petřa: jestli chceš použít i ten náš report, tak noproblemo

For Mucin:Jasně,váš report je dobrej a bude samožřejmě zařazen.Díky.

Já je chyt,mě utekli no....

Jak někdo zmínil,že by to chtělo nějaké hodnocení jednotlivců,já bych to asi nechal být,každý si udělal vlastní obrázek o tom jak se mu akce líbyla a jaký výkon podal a co se mu podařilo a co ne. Samozřejmě z pohledu organizátora jsem zjistilnějaké zápory,např. počet výsadkářů musíme pro příště zmenšit z důvodů větší operační schopnosti a taktice,každopádně bych všem účastníkům slíbyl,že na Červen chystáme podobnou akci,kde půjde o několik sestřelených pilotů,záchranou jednotku no a všudy přítomné domobraně,která bude mít za úkol zlikvidovat všechny nepřátele režimu a dopadnout piloty.Cvičení se bude odehrávat opět v prostoru Úterského potoka,vzhledem k tamějšímu prostředí,které v období jara a léta nemá chybu,budeme se na tuto akci snažit zajistit i vrtulník aby cvičení bylo co nejautentičtější .Akce bude minimálně na dva spíše na tři dny a napodobýme scénář filmu ZA NEPŘÁTELSKOU LINIÍ,alespoň jeho podstatnou část. Takže,cvičte fyzičku ať to má úroveń přinejmenším jako Bílé peklo

Super!

Já chci tu medaili

Dodatečně náš report z akce... Klidně s ním nějak naložte, omlouvám se za formátování, nějak na to není čas...
http://stb.ardie.cz/akce.html

to ARDIE moc pěkně napsanej report,člověk docela čumí když to vidí i z druhé strany ,zajímavé souhry náhod a tak,přesně jako v reálné situaci